Hasta luego

Zatímco zítra se budou moji spolužáci potit na ensayos de PSU (chilská maturita), tak já se konečně jednou vyspím déle než šest hodin a pak jedu na orientaci s ostatníma studentama z AFS ze střední Chile někam do Codrillera de los Andes. Měl bych se vrátit v neděli... a jestli ne, tak jsem asi zrovna preocupado con making friends.... Mějte se tu hezky a užívejte si poslední zimní víkendy na lyžích!

La convivencia

Jo, Gabi a náš profesor jefe...Foto z třídního BBQ z minulýhot tejdne...

Lo Aguirre

V úterý jsme se krásně ulili z celýho dopledne v colegiu, protože jsme jeli na excursion do jadernýho reaktoru v Lo Aguirre (něco jako u nás v Řeži). Co vám budu povídat, prostě školní exkurze.... Bránu sice hlídala policia militaria, ale ani nechtěla vidět občanky, s terorismem to tady není zrovna horký. Zařízení celýho střediska je asi tak dvacet let starý (včetně počítačů), ale týpek, co nás prováděl (teda ne moc tipo, spíš matfyzák :-) ) nám tvrdil, že štěpný reakce nemají na životní prostřední žádný vliv, tak asi ne.... Pustili nám film, kterému jsem vůbec, ale vůbec nerozuměl, a pak ještě chvíli mluvil onen matfyzák, ale zase jsem mu nerozumněl. Původně jsem i chtěl udělat papír s otázkama, který nám miss rozdala, ale asi se na to vykašlu, je to trochu složitý.... Pak nás matfyzák představil jinýmu matfyzákovi (ingenerio de quimica) a šli jsme do reaktoru. Nejdřív nás nacpali do přetlakový komory a pak vpustili přímo nad reaktor. Řeknu vám, ta voda je ještě čistší než v Podolí v bazénu..... Nářadí, který se válelo kolem, je prý kontaminovaný, takže jsme se ho nesměli dotýkat, ale jinak nám prej nic nehrozí. Nakonec jsem udělal i pár fotek...





Krásně čistej nechlórovanej bazén...

Rosalia, Franciska a Marie-Jesu.... to sme eště nesvítili....

.

Pak nám ještě ukázali nějakou továrnu na ozařování průmyslovejch výrobků, ale to jsem moc nevnímal, s Gabi jsme "estuvireon pensando de la immortalidad de un escarabajo", teda spíš nad tím, jestli Rosalia bude mít vlasy ještě kudrnatější, když si s nima bude kroutit.... no prostě elita národa..... Pak už nás zacpali do mikro a jeli jsme zpátky do školy. Odpoledne jsme museli místo angličtiny a části Historia del Arte psát prueba z Historia, ale nebylo to až tak těžký (revolucion indusrial). Aby ten den byl ještě méně efektivní (z akademického hlediska), tak jsme poslední hodinu byli na přednášce rektora o PSU, ale to někdy příště...

Transantiago II

Fronta na autobus

La vida en Chile

Pozoruju, že už jsem si nějak tak zvyknul na chilskej způsob života - co můžeš udělat zejtra odlož na pozejtří....
O víkendu jsme byli v Maitencillu, spali do jedný, grilovali , k večeru zašli na chvíli na pláž a ani jednou nebyli na mši (Ann říkala, že oni byli asi čtyřikrát plus další v pondělí ráno ve škole....). Taky jsem konečně dočetl El Tunel od E. Sabata, kterej máme jako povinnou četbu. Docela se mi to líbilo a doporučuju všem příznivcům existencionalismu. Jinak teď čtu Obranu Socratovu, kterou máme pro změnu na filozofii a docela mě to baví, snad eště víc než když jsem to četl před rokem.
Jorge mi teď půjčil super argentinskej komiks - Manfalda... Někdy to musím nafotit a něco sem dát.
Asi bych se měl učit, protože zejtra píšem prueba z Historia de Chile a z Lenguaje, ale dneska mi prueba z Historia docela sedla (a to jsem se celý odpoledne díval s Jo a Vali na film), tak asi počkám až po večeři :-)
Jinak jsme dneska byli dopoledne místo školy na exkurzi v jaderným reaktoru, tak sem snad hodím časem fotky (jestli nedostanu nemoc z ozáření).

Prázdniny

Konečně prázdniny - v pátek je státní svátek a ve čtvrtek jsme dostali coby katolický colegium volno na přípravu na Velikonoce. Ve středu jsme měli convivencii, což je taková odpolední párty pro celou třídu i s profesorama, kde se griluje a kecá. Asi v deset jsme se přesunuli do domu Nika, kde jsme pokračovali v carrete s piscem a reggeatonem. Šel jsem si lehnout asi v pět, ale někteří lidi jeli eště dál.... No, dnešek jsem nakonec místo duchovní přípravy využil na vyspání se :-)

Transantiago

Večeře Páně

Dneska jsme místo matiky slavili Poslední večeři Páně.... Přece jenom to katolický colegium má svoje výhody... Teda Colegio La Mision není katolický oficiálně, ale.....

Chléb a víno...

Consuelo, Macarena, Rosalia y Franciska

Můj profesor Jefe - normálně učí fyziku

Jinak včera jsem byl místo školy v Santiagu. Ráno jsem tedy šel na reflexion a na písemku z tecnica de lenguaje (dost těžká, budu rád za dva - sedm je nejlepší), pak do San Bernarda pro občanku a nakonec do Santiaga. U Cerro de Santa Lucia jsem zašel do super tržnice. Na první pohled mi přišlo, že tam je strašně moc gringos... Pak jsem si ale uvědomil, že to možná je tím, že v Caleře de Tango jsme s Ann dva. No nic, příště si radši vezmu unifromu, abych si nepřipadal divně. Kromě tradičních výrobků z alpaky a kůže jsem tam objevil stánek s plakátama. Kvalitní reprinty od dvaceti do čtyřiceti korun a super výběr - co se týče muziky, tak od Preslyho po Pacebo (mimo jiný taky skvělej plakát z berlínskýho koncertu Pink Floydů devadesátýho roku), všechny významný filmy druhý poloviny dvacátýho století a dál reprinty modernistů a impresionistů. Nakonec jsem si koupil do koupelny Miróna :-) Chvíli jsem potom ještě chodil po centru a snažil se koupit si učebnici biologie. Začali jsme totiž dělat genetiku a mirně řečeno se v tom ztrácím. Nakonec jsem vzal metro do Providencie, což je taková lepší čtvrť se spoustou obchodů a další hodinu se snažil najít knihkupectví. Nakonec jsem to sehnal až o stanici metra dál na Avenida de Pedro Valdivia a ještě za ní chtěli neskutečnejch 18000 pesos (asi 800), ale nedalo se nic dělat, doprodej staré edice, nová vyjde až příští rok....

Novinky

Podle Přemkova nápadu jsem přidal seznam lidí, o kterých píšu a taky jsem trochu aktualizoval seznam odkazů... Jinak jsem úplně mrtvej, byl jsem celý odpoledne v Santiagu :-)

AFS BBQ

Už mám konečně od Ann fotky z minulé soboty, kdy jsme byli na grilování s ostatníma lidma z AFS. Bylo to v domě jejích host parents, kteří bydlí v dost luxusním condominiu. Jejich dům vypadá zevnitř spíš jako hotel, takže se mi náš kreolský dům líbí pořád víc a víc.











Každopádně jsem se po nějaký době potkal s ostatními exchange studenty tady v San Bernardu - Tania z Itálie a John za Států. Kromě jejich rodin přišli i další lidi za AFS, potkal sem se konečně se svojí contact person - Alesandrou a skvěle jsem si pokecal s Marcelem (studuje práva na Universidad de Chile a pracoval na programu současný chilský prezidentky Michele Bachelet). Kromě toho každý přinesl spoustu výbornýho jídla...













Tania ze Sardínie













Spolužáci ze školy - v modrém svetru Valentina (kamarádka Paula), Valentina (z áčka) a Jo z profilu

Cerro San Cristobal

Minulou neděli jsme s Betty jeli odpoledne na chvíli do Santiaga na místní "Petřín", kterej je teda asi tak pětkrát větší, ale prostě docela českej Petřín připomíná.
Nahoru je možné jet buď lanovkou anebo výtahem (ascensor jako ve Valparaisu). My jsme jeli lanovkou a zpátky do půl pěšky. Jinak po ránu sem prý chodí dost libí běhat - osm kilometrů nahoru a pak dolů...

Socha La Virgen de Inmaculada Concepcion (socha Panny Marie neposkvrněného početí) úplně nahoře. Jan Pavel II tu v roce 1984 sloužil mši

Moje maličkost a Santiago v pozadí

Santiago v odpoledním smogu

Taky odpolední smog, ale už to není tak patrný...

Frutas

Včera jsem seděl se spolužáky v kasínu a jedl jsem salát a José se mě zeptal, jestli mi chutná palta... řekl jsem, že samozřejmě, že jinak bych ji nejedl. Pak mě ale napadlo, že v Čechách jsem avokádo jedl snad dvakrát. Tady se jí častěji, než u nás paprika - třeba s párkama...



Palta neboli avokado (tuším, že v Argentině tomu tak říkaj taky)



Tuna je další zajímavá věc (ovoce) - plod jakéhosi druhu kaktusů. Má sice dost silnou slupku, která se musí odkrojit a spoustu zrníček, který se musí spolknout, ale jinak chutná výborně... takový sladký kiwi...




a do třetice pera asiatica - asijská hruška. Prostě něco mezi hruškou a jablkem...

Video z Valparaisa

Foto ze školy

První den školy s Jo a Paulem







Patio školy - všimněte si jednoho z typických rysů jihoamerickýho machismu - kluci si povídaj jenom s klukama a holky s holkama...









s Ann (estudiante de intercambio z Aljašky)

La misa de inicio

Nemám rád pondělí, tohle bylo fakt špatný.... Na biologii jsem nerozuměl skoro ničemu a s Barriosem jsme si prodloužili hodinu o patnáct minut, protože jsme nebyli schopný dát dohromady otázky, který nám miss zadala. Tecnica de lenguaje byla podobná. Dělali jsme spoustu jazykových cvičení na slovíčka a Nana, kterej byl se mnou ve dvojici dal, dohromady slovíček skoro stejně jako já. Nakonec dne jsme ještě museli na hudebce zpívat, což jsem nedělal několik let...
Místo filozofie (kde jsme odevzdávali práce a dostali další - přečíst Apologa de Socrates do konce března) jsme byli na zajahovací mši v tělocvičně. Místo koše na basket se tam objevil velký dřevěný kříž a místo profesora s píšťalkou tam byl jakýsi kněz a taky spoustu židlí, abychom měli kde sedět. Obřadu jsme moc nerozuměl, chvli mluvil kněží, chvíli lidi ze školy, pak studenti. Občas jsme si stoupli, pak zase seděli, taky se dost zpívalo.... No, ale každopádně to bylo lepší než filozofie. Pak začal kněží mluvit o krvi a tělu Páně a já jsem si uvědomil, jak je vlastně křesťanství morbidní - jíst tělo Kristovo...
Jinak Paulovije od pátku špatně, takže nebyl ve škole (včera šel na koncert Iron Maiden) a Jo dneska taky utekla domů, protože jí bolela hlava. Nebylo by špatný se hodit marod, zejtra píšeme prueba diagnostica z dějepisu...

Náročnej víkend

Víkend končí, ale potřeboval bych ještě aspoň jeden, bylo to ještě skoro náročnější než škola... V pátek hned po škole se u nás stavily Gábi od nás ze třídy a Vali z béčka, abychom udělali ještě s Jo úkol na filozofii. Samozřejmě to ale dopadlo tak, že jsme většinu času prokecali a nakonec jsme se dívali na nějakej divnej americkej film. Odpoledne docela silně pršelo, ale tady všichni déšť milují. Asi to bude tím, že prý byl první od září....
Kolem desátý se pro nás stavila máma jedný kamarádky Jo a vyrazili jsme na párty k jednomu mýmu spolužákovi. V jednom dípu nás jelo devět a vzhledem k dešti bylo všechno jaksi paralyzovaný. Mobily nefungovaly, silnice byla plná vody.... U Nany (můj spolužák) jsme zjistili, že nejde proud, ale tak co, když už jsme tady. Bylo tam spousta lidí ze školy a i nějaký ze Santiaga. Prej jsou tady hezčí holky... Vzhledem k tomu, že nešel proud, tak jsme pouštěli hudbu jenom z auta, takže nikdo moc netancoval. Mně to až tak nevadilo, ale to bude asi tím, že jsem gringo a prostě moc netancuju... Místo toho jsme spíš pili a kecali, takže jsem si připadal jako doma v pátek večer. Je tady neuvěřitelně levná Corona (asi za dvacku), ale všichni pijou piscolu, což je pálenka pisco s colou. Domů jsme jeli asi ve čtyři, když se pro nás stavil Jorge, kterej se taky vracel z nějaký párty - v Hyundai o velikosti felície nás jelo osm.
V sobotu jsem vstával asi v půl druhý. Odpoledne se u nás stavilya Gabi s Vali, abychom dodělali úkol na filozofii. K večeru jsme potom jeli ještě s Betty k host family Ann z Alasky, která chodí na stejný colegio, protože tam bylo BBQ od AFS. Potkal jsem tam po dlouhý době Johna ze Států a Taniu z Itálie a všichni čtyři jsme se shodli na tom, že Chile je super. Konečně jse se tam viděl s Alejandrou, která byla asi před šesti rokama s AFS v Rakousku a je moje contact person. Jinak BBQ jako párty nebyla nic moc, takový dost usedlý. Ale pokecal jsem si tam dost dobře s Marcelem, se kterym jsem se už dost bavil na orientaci. Studuje právo na Universidad de Chile a dost se zajímá o politiku, ale je dost levičák - pracoval na programu současný chilský prezidentky Michele Bachelet.
Od Ann jsme odjížděli po jedenáctý a ještě se stavili doma, aby se holky převlíkly, a pokračovali jsme na narozeninovou párty jednoho spolužáka, který bydlí v docela velkým domě kousek od nás. Tahle carrete (chilský modismus pro párty) se mi ale zdaleka líbila nejvíc. Bylo tam asi padesát lidí z celý školy, DJ a barman. Nevím, jestli jsem někdy zažil větší pařbu. Latinos opravdu uměj.... Z jídelny otevřený do zahrady byl vystěhovanej nábytek (zbyly jenom starožitný hodny a skříň s vystaveným měděným nádobím - dost typickej kreolskej interiér) a velký reprobedny. Všichni tady ujížděj na regetonu, což je hudba použitelná jenom pro tanec, protože jinak zní vlastně dost hrozně.... Ale některý texty se mi fakt líběj - přesně zapadaj do termínu carrete - třeba "baila morena, baila morena..." anebo "marraca, marraca, marraca", jestli chcete vědět, co to znamená, tak budete muset použít slovník :-) Byli tam skoro všichni moji spolužácí, spousta lidí z áčka a pár lidí ze třeťáku. Sice coby gringo si tanec neužívám tolik jako latinos, ale tahle párty byla fakt úžasná. Domů nás vezl asi ve čtyři táta nějakýho kamaráda nějakýho mýho kamaráda....
Neděle byla o něco klidnější. Na oběd se u nás stavili dva Betty známí, Vali a Alejandra z AFS, takže nás bylo u stolu tolik, že jsme museli jíst venku. Celý odpoledne jsme nějak tak prokecali, rychle jsem ještě poslal Gabi nějaký nápady na ten úkol z filozofie a k večeru jsme s Alejandrou a Betty vyrazili do Santiaga na Cerro San Cristobal, o tom snad někdy jindy.
Jestli každej víkend bude aspoň z desetiny tak dobrej jako tenhle, tak bych řekl, že se mi tady bude líbit....

Colegio y cursos

Dneska jsem byl potřetí ve škole, zatím to docela jde, čekal jsem, že to bude horší. No, uvidíme, až přijdou zkoušky na konci semestru... Co se týče rozvrhu, tak máme každý den od osmi (přesně) do čtyř, celkem 9 hodin. Začínáme ráno v naší třídě "reflexion". Myslel jsem, že to bude jako u nás v Ústavu a že prostě budeme patnáct minut řešit třídnický záležitosti.... Kéž by. Místo toho nám čtvrt hodin třídní profesor vypráví příběhy s náboženským podtextem. Pro mě to je dost nesrozumitelný, ale myslím, že dneska zase mluvil o promiskuitě. Barioso ( jeden fajn kamarád) se mě ptal, jestli tomu rozumím. Řekl jsem mu popravdě, že ne a o čem to jako je. Na to mi odpověděl, že je lepší nerozumět, takže asi tak...
Po reflexion máme tři bloky dvouhodinovek (každá devadesát minut). Přestávky mezi blokama většinou trávíme na vyhřátým trávníku v patiu školy, což je celkem příjemný. Dvouhodinovky jsou ale super nápad, protože to fakt utíká o dost rychlejc...
Ve čtvrt na dvě máme oběd, kterej musíme (striktně) jíst jenom v jídelně. Pár lidí si tady kupuje obědy (vypadá to docela dobře, ale ještě jsem to neprubnul), ale většina si je nosí z domova v termo.
Sympatický je, že hodiny po obědě jsou jenom 40 minut - jedna jednohodinovka a jedna dvouhodinovka. Ale stejně to vychází na nějakých 45 hodin týdně...
Povinně mám matiku, dějepis, kastilštinu, filozofii, culturu catolicu, hudbu (příští semestr výtvarný umění), tělocvik a angličtinu. Profesor na matiku vypadá docela náročně, mají tu na všechno trochu jiný značky, třeba IN jsou přirozený čísla, ale snad si na to zvyknu... zatím děláme cartesiánský dvojice, což jsme s Vitákovou patrně přeskočili, ale snad to nějak půjde. Dvě hodiny z šesti navíc děláme opakování k PSU (maturitě), kde mu moc nerozumím.
Dějepis vypadá dost v pohodě, bude jenom o dvacátým století. Zatím jsme dělali celkový přehled (dost mě překvapilo, kolikrát zmínila Československo, nevzpomínám si, kdy jsme naposled se Stancovou mluvili o Chile...). Co se týče jazyka, tak jí i docela rozumím, pojmy jsou dost podobný.
Španělština taky vypadá docela v pohodě, zkouší se jenom povinná četba - dohromady šest knížek za semestr a každou hodinu si všichni deset minut musíme povinně číst. Filozofie bude asi trošku oříšek. Už jsme dostali i první úkol - desetistránkový fil. text zpracovat na dvě stránky... Překládal jsem si to snad dvě hodiny, ale naštěstí můžeme pracovat ve dvojicích. V pátek si na to máme nějak sednout s Gabrielou, tak to snad nějak dá dohromady - prý je výborná studentka.
Cultura catolica vypadá jako docela flákárna, ale dost se tam diskutuje, čemuž ne úplně rozumím...
Hudba mě moc nebavila, ale snad to bude příště lepší, prý budeme mluvit o různejch národních hudebních vkusech.
Angličtina je zatím můj oblíbenej předmět. Profesorka studovala pět let v Německu a tady rozumím všemu :-)

Kromě toho jsem si musel zvolit biologii a historii Chile (zbylý dva byly fyzika a chemie).
V biologii mám trochu problémy se španělštinou, ale profáze, metafáze, atd. jsou stejný jako u nás.
Co se týče historie Chile, tak je to podobný jako dějepis, ale jenom o Chile (překvapivě). Za rok máme probrat celé dějiny, tak to bude asi docela intenzivní.

Dál jsem si zvolil humanitní obor, což znamená, že budu mít víc hodin španělštiny a ekonomii, ale zatím jsem nic z toho neměl.

Jako poslední máme dvě hodiny volitelný aktivity, já jsem si vybral dějiny umění. Škoda jenom, že ta fajn profesorka mluví tak rychle.... ale obrázkům jsem rozumněl.... Je to docela kurz na úrovni, já bych asi Cezanna jako autora podle obrazů nepoznal a navíc ta profesorka vypadá dost mile.

Jinak mě překvapuje, že už se občas objevím na nějakým seznamu napsaný ve správném kurzu :-), to jsem nečekal takhle brzy.

Znovu ostříhán

Dneska mě na chodbě zastavil inspektor, že prý mám moc dlouhé vlasy a že si je mám ostříhat.... Ale radši jsem to udělal, protože dneska čtyři moje splužáky nepustili kvůli délce vlasů do školy. Vůbec tady maj zajímavý metody. Když někdo má tři pozdní příchody, tak musí za trest v sobotu do školy. Řekl bych, že to funguje líp než napomnutí a dutky. Taky dneska na hodinu matiky přišli inspetoři s nůžkama a stříhali náramky přímo ze zápěstí, povolený jsou jenom hodinky a holky můžou mít kovový šperky (pokud nejsou moc výstřední).


Dneska mě stříhala Jo. Dvakrtá stříhanej během tří dnů jsem ještě nikdy nebyl...

Příliv

První den ve škole

První den za mnou... Mno, bylo to takový trochu chilský. Zmatky, ale s klidem. Celej den jsem nevěděl, jestli jsem ve 4.A nebo 4.B. Nakonec jsem šel do kanceláře direktora a dohodl se s ním, že budu chodit do B, protože už jsem tam stihnul poznat nějaký lidi, a že mě přepíše (původně jsem teda měl chodit do A...) a intercambio estudiante z Německa, která dorazí tak za dva týdne, půjde místo mě do A.
Z volitelnejch předmětů jsem hned škrtnul fyziku a posléze taky chemii. Zbyly mi chilské dějiny (aspoň se dozvím něco novýho a budu mít spoustu příležitostí zlepšit si španělštinu...) a biologie (chodí tam skoro všichni studenti, kteří si vybrali humanitní obor). Humanitní obor jsem si vybral nakonec taky, protože do sciencio-fisico se mi nechtělo a matika (algebra, geometrie, kalkulus) mě nějak zvlášť nelákala. Barioso a Pualo, moji dva první kamarádi ze třídy, tam choděj taky, tak aspoň bude legrace....
Jinak se na mě od rána sypaly jména a zapamatoval jsem si jich asi pět... Chodí se mnou do třídy taky bratr Ketu (přítlkyně mýho hermana-Jorgeho), který byl půl roku ve Státech jako intercambista. Na filozofie jsem toho moc nepochytil, ale prej budeme číst Obranu Sokratovu (ještě, že jsem jí četl v češtině) a přes víkend dostaneme nějaký text na zpracování, tak nevím, co s tím budu dělat. Biologie byla o něco lepší, i když proferorka používala hrozně moc obrázků s portugalskejma popiskama, čemuž Chilani samozřejmě, narozdíl ode mně, docela rozumí. Ale anafázy, metafázy, ADN a chromozomy jsem chytil. Angličtina byla dost v pohodě. Sám jsem se určil jako advanzo a myslím, že nebudu mít žádný problémy. Ostatní mluví asi jako sekundáni, kteří mají Pazderkovou, takže aspoň to snad bude v pohodě. Nakonec jsme měli hudbu (příští semestr máme výtvarný umění) a myslel jsem, že usnu. Naštěstí vedle mě seděla jedna skoro sousedka, takže jsem si aspon pokecal. Všichni přád chtěli slyšet, jak zní čeština a od rána se mě ptali na český fotbalisty. O přestávce jsem si se spolužákama trchu zahrál (něco jsem dělat musel, když jsem nemohl pořádně mluvit...), ale byl jsem jaksi trochu vedle... tak jsem třeba aspoń zbořil mýtus o tom, že Češi umí hrát fotbal...
Jsem zvědavej na zejtra - máme matiku a kastilštinu a ještě něco malýho, tak jsem zvědavej... ale už to bude až do čtyř, sakra.... a co horšího, celej rok až do čtyř....
Pozdravujte v Ústavu...

Víkendová párty

O víkendu slavil Paulo šestnáctý narozeniny, takže uspořádal takovou menší párty. Přišlo asi deset jeho kamarádů a jako překvapení dorazila Jo o dva dny dřív. Aspoň už znám všechny svoje sourozence. Je fajn jich mít najednou tolik, protože každý mě představuje svým kamarádům, nevím, jestli jsem za poslední rok poznal tolik lidí jako tady za dva tejdny... Každopádně oslava se vydařila, ochutnal jsem konečně chilský pivo (Escudo docela dobrý - skoro jako Budvar, ale Cristal je odvar, něco jako Heineken). Dorazila také Ann z Alasky, s jejíž host-sestrou chodí Paulo do třídy. Bylo příjemný si s ní pokecat po nějaký době anglicky a vyměnit si první dojmy z Chile, ale jinak to nebylo nijak moc divoký... No, asi jako my před třema rokama... Druhý den jsme pak hráli se třema Paulovejma spolužákama Warcraft a zjišťuju, že jsem měl asi trchu trénovat před odjezdem....

Ostříhán

Valparaiso

Jedno odpoledne jsme z Maintencilla jeli na výlet do Valparaiso a Vini del Mar. Když jsme stáli ve špinavým přístavu a za náma projížděl jeden kamion za druhým, ta jsem si říkal, že jestli tohle je ta „perla jižního Pacifiku“, tak jsem se vydal mimo Evropu naposled. Ale stačilo vyjet ascenosrem (doslova výtahem) na jeden z cerros na kterých se rozkládá většina Valparaisa a připadal jsem si jako v jiným světě. Nevím, jestli jsem už viděl nějaké hezčí a zábavnější město. Uličky stoupají, klesají, každý dům má jinou barvu, jeden je celý z vlnitého plechu, druhý dřevěný, zdi jsou pomalovaný různými obrázky… Na jednom místě jsme přišli k ulici, která neměla kolem jednoho celýho bloku dlažbu a místo ní tam rostly kytky.
Valparaiso má sice pověst jednoho z nejnebezpečnějších míst v Chile, ale mě prostě uchvátilo. Betty říkala, že Coquemu se to taky hrozně líbí a že si sem určtě co nejdřív uděláme nějaký výlet, tak už se hrozně těším.
Zato Viňa del Mar mě dost zklamala. Na to, jak jí Chilani milují, tam v podstatě vůbec nic není… Viňa si udržuje image subtropického letoviska, ale kromě pláže a hotelů (některé z nich projektoval Coque) nenabízí vůbec nic… Teda vlastně jo, bary, diskotéky… No, prostě Valparaiso se mi líbilo víc…

Playas en Maintecillo

Tady jsou nějaký fotky z jedný z pláží v Maintecillu. Zkoušeli jsme s Paulem projít tou jeskyní na druhou stranu, prý je tam hezká pláž… Ale vzhledem k tomu, že jsme vstávali jako vždycky ve dvě odpoledne, tak jsme na místo dorazili až pozdě odpoledne… Noa co byste řekli? Příliv byl silnější než my, takže snad příště. Ale i zbytek pláže stál za to.

Caminar las rocas

Přes zimu mi v Praze sice lezení ani tak nechybělo, ale když jsem viděl na pláži krásný pískovcový stěny a žulový bouldery, začínám litovat, že lezečky se mi nevešly do kufru.
V Maintecillu jsem teda nakonec nezalezl, takže jsme si po skalách udělali aspoň dlouhou procházku podél pobřeží.

Colegio

Zejtra jdu poprvý do školy.... Musím si ještě vostříhat vlasy, aby mě tam vůbec putili.... tady je jedna z posledních fotek s vlasma.... já nechci.... moje vlasy....

Vuelta

Tak jsme se po tejdnu vrátili zase do Calery de Tango, protože v pondělí začíná škola... No, v srpnu to bývá horší, teď aspoň poznám spoustu nových lidí.... ale další prázdniny bych si dal hned...
Zatímco jsme byli s Betty, Paulem, Jorgem, babičkou a Jorgeho přítelkyní Ketu v Maintencillu na pláži, tak se skoro celý dům změnil. Teda, co se týče interiéru. Máme nový podlahy, lišty, přestavěný nábytek. Taky se vrátila z dovolený Juanita, tak tu je krásně uklizeno, v patiu visí vypraný prádlo.... a kromě toho Juanita úplně skvěle vaří. Džus z čerstých meruněk jsme měl k snídani poprvé...
Taky už mám skoro hotový pokoj, jenom chybí stůl. Je dlouhý a úzký přesně jako Chile, protože vzniknul ze severní terasy. Po celé jedné straně mám okna (na sverní, to je jako jižní u nás), takže je dost světlej a vzdušnej. Někdy to nafotím a dám sem fotky.
Teď abych se pomalu naučil lidem vykat, pozejtří začíná škola. Ještě, že tady mám učebnici španělštiny pro začátečníky...

Isla de los pinguinos

V neděli jsme s Betty byli v sousedním městečku Cachagua v lékárně a při tý příležitosti mi ukázala další kus pobřeží směrem na sever. Bohužel když mi to říkala, tak jsem nepochopil, že nejedeme jenom do lékárny a nevzal jsem si foťák, takže fotky jsou jenom z mobilu…

Mít dům anebo apartmán na pobřeží prostě patří k nutnosti pro všechny Chilany od nižší střední třídy výš. Výstavba v Cachague trochu připomíná dnešní Špindl nebo Harrachov. Apartmánové domy s luxusními byty, uzavřená condminia, vysoké ploty kolem, soukromé pláže… V Čechách snovárna, tady jenom záležitost vyšší střední třídy. Ti opravdu bohatí mají své domy dále v ještě hezčím (a uzavřenějším) středisku Zapallar. Obrovské domy schované uprostřed lesů na pobřeží skoro připomínají německé lovecké zámečky a hodně z nich má heliport pro přistání vrtulníku.

Kromě snobských středisek je ale jinak pobřeží hodně podobné Costa Bravě ve Španělsku. Jsou tu strmé útesy, akácie, modré zátoky, kormoráni, eukalipty a písčitý pláže…

"Kdo nevstoupil do chilského lesa, nezná tuhle planetu."

chilský klasik Pablo Neruda

Poblíž Cachaguy je taky dost zajímavá, i když vlastně rozlohou dost malá, přírodní rezervace a to ostrov Isla de los pinguinos. Podle toho, co píšou v Lonely planet, by na tomhle malým ostrově mělo hnízdit okolo dvou tisíc ptáků. Hlavně kormoráni, pelikáni a malí tučnáci Humboldtovi (Chilani vyslovují „Chumboldtovi“).

Isla de los pinguinos

... i s pláží