Fotky

Tady jsou konečně ty fotky z minulýho týdne....













Díky za super sombréro, pánové...














jenom kamarádky














fotbálková mafie






...tak to je pro dnešek vše...

Mi familia

Ještě jsem nestihl představit svojí rodinu, tím teda chci říct rodinu, u který budu trávit následující rok. Jsou to manželé Maria Elizabeth Kasik Gonzáles a Jorge Millán Moreira (v hispano světě nepřijímá manželka manželovo jméno, jinak je to ale o něco složitější, takže když tak příště). Mají tři děti: Jorge Millán Kasik (21), Josefa Millán Kasik (17) a Juan Pablo Millán Kasik, žijí společně ještě s babičkou Mariou Guillerminou Gonzáles Polanco Jinak všichni jsou architekti (nebo k tomu míří), takže jsem rád, že se k přihlášce nepřikládali žádné výkresy, hehe. Jinak mi připadají docela sympatický, posuďte sami....









Familia Millán Kasik



I kdyby už nic jinýho, tak aspoň vlasama bych měl zapadnout :-)

Škola

Tak už konečně mám školu! Dneska mi psala Monika z kanceláře AFS a má pro mně potvrzenou školu. Podle webových stránek by měla být katolická, ale naštěstí smíšená, tak uvidíme.... No co, aspoň to bude další cultural experience. Jenom doufám, že holky budou mít nějaký dobrý uniformy :-)

jinak link je tady:

www.colegiolamision.cl

Narozeninová párty

Ahoj. Díky všem, kteří se včera zúčastnili mojí celebracion de cumpleanos! Hrozně rád jsem vás všechny viděl a fotky sem zkusím dát co nejdřív. Díky a hasta luego na nějaký další párty.

Proč Chile

Už několik lidí mi položilo tuhle otázku: "Proč sis proboha ze všech zemí vybral zrovna Chile?"
Důvodů je celá řada, i když, jako ostatěně většinou, nakonec rozhodla hlavně náhoda. Minulý rok mi všechny (celkem asi tři) pokusy jet studovat do USA nevyšly, takže jsem se musel podívat po něčem jiném. Srpen jsem strávil cestováním po Čechách a jižním Polsku, tak abych byl neustále nablízku mobilnímu signálu a internetu, kdyby mi náhodou volali, že pro mně mají rodinu v USA a že pozítří letím. To se ale nakonec nestalo, takže mi nezbylo než otevřít katalog agentury AFS a najít si nějakou přívětivější zemi...
Muselo to být něco na jižní polokouli, abych mohl odjet už v zimě. V Austrálii jsem už byl a Nový Zéland mě moc nelákal, takže jsem je hned vyloučil. V Japonsku a Thajsku trvá školní rok od začátku dubna do února, což se mi taky moc nehodilo. Jižní Afrika mě trochu zrazovala kvůli přísným pravidlům, tkaže zbývala Jižní Amerika. Do Brazílie se mi nechtělo, protože neumím portugalsky a od Karibiku mě všichni zrazovali, takže nakonec zůstalo Chile, Bolívie a Argentina. Chile bylo nejdál, tak jsem si řekl proč ne a šel si do kanceláře AFS pro přihlášku.

Jinak několik dalších důvodů, proč jet do Chile:
-nikde jinde se nevyrábí pisco (pálenka z vinných hroznů)
-většinu země tvoří vysoké Andy a z Chile je Aconcagua nejpřístupnější
-z Chile pochází básníci Pablo Neruda a Gabriela Mistralová
-palác La Moneda v Santiagu, který nechal Agosto Pinochet roku 1973 vybombardovat a následně znova vystavět
-tučnáci Humboldtovi
-Cerro Torre - jeden z nejnepřístupnějších vrcholů planety
-ascensores (lanovky) coby důležitá součást městské hromadné dopravy ve Valparaisu
-Isabella Allende, neteř levicového diktátora, ale také jedna z nejvýraznějších osobností španělsky psané literatury
-ledkové doly v oblasti pouště Atacama
-Café Haiti v Santiagu, kde obsluha po celý rok chodí v bikinách
-rodiště Jorge Zunigy Pavlova - zakladatele baru La Casa Blů (http://www.jorgezpodebrad.blogspot.com/)
-Ohňová země
-ostrovy Juana Fernandéze, kde se Daniel Defoe inspiroval ke svému Robinsonovi Crusoe
-pudu puda
a hlavně, v Santiagu je i v zimě přes deset stupňů nad nulou....

Na závěr bych chtěl ještě poděkovat agenturám Alfa Agency a AISE, které mi přes všechny sliby nebyly schopné zajistit studium v USA, že mi svojí neschopností umožnily jet právě do Chile.

Kdo jsem

Hola, vítejte na mých stránkách. Jsem povrchní mladý literát z Prahy, který se rozhodl prodloužit si studium na gymplu (8 let se mi zdálo málo....) a strávit rok na střední škole v Chile. Držte mi palce, abych opravdu 14. února odletěl. Jinak bych totiž mohl upadnout do deprese, začít psát i jiný věci než tenhle blog, a pak se třeba stát slavným spisovatelem, který by byl úplně všude, což bych vám rozhodně nepřál.
Jinak hlavním cílem tohoto blogu není uspokojovat mé grafomanské mánie, ale ušetřit hodiny a hodiny strávené nad psaním e-mailů na druhou stranu Atlantiku. Jakékoliv politické anebo environmentalistické příspěvky jsou dopředu tabu. Dopustím-li se přeci jen nějakého takového prohřešku, informujte mě prosím o tom a já tento blog zakóduju a následně s velkým potěšením smažu.
Zatím se mějte