21 de febrero de 2008

La cena

Od doby, co jsem přijel se ještě nestalo, že bychom večeřeli v pěti, vždycky je v domě ještě někdo. A to je Josefa ještě pořád v Brazílii, babička na pláži a Juanita (pomáhá v domácnosti) na dovolený... Zatím vařil hlavně Coque (hlava rodiny), ale normálně prý vaří Juanita. Co se týče chislký kuchyně, tak mi zatím dost chutná. Jí se hodně zelenina (jeden z chodů je vždycky salát s olivovým olejem), kukuřice, brambory a různý ovoce. Na rozdíl od zbytku Jižní Ameriky Chilani moc nejí fazole a chili papričky. Asi nejtypičtější jídlo jsou pro Chile empanadas - něco jako pirohy plněné masem a zelím, anebo sýrem. Jinak se tu prodává celá řada jídel na ulici (třeba completo - párek v rohlíku úplně se vším...), ale na ty prý musím jako gringo aspoň zatím zapomenout. Dokonce i led bych prý měl pít jenom z minerální vody. Snad se časem zaklimatizuju.
Dneska přišlo na večeři pár lidí, protože jsme měli BBQ. Ale až do poslední chvíle Betty nevěděla, kolik nás bude. Prostě koupila čtyři kuřata, který potom Coque upekl na grilu. Jorge mezitím míchal pro všechny capirihni a nakonec nás bylo skoro patnáct. Asi jsem ještě neviděl ukecanější lidi, než Chilany. Mulví snad dokonce ještě rychlejc než Španělé...

No hay comentarios.: