Torres del Paine IV

Den 6

Rano me v pristresku budi ty sportovni americky trekeri, noooo... sportovci.... Skupian Korejcu si vari snidani asi o sedmi chodech - rejzi s cinou, testoviny, smazenej chleba.... Snim svoje vlocky, sbalim veci do batohu a vyrazim do deste. Fouka fakt docela hustym zpusobem, na otevrenejch mistech me to skoro srazi. Jdu docela rychle, takze koleno boli cim dal vic. Opet mam vsude krasny vyhledy, lec s tim vsim destem si jich neuzivam tak, jak bych chtel. Nekdy po dvanacty prichazim k refugiu Pehoe. Je to naprosto hnusna obrovsky obludna chata, asi neco jako Labska. Davam si jeden Austral v plechovce a cekam, jestli se treba nezlepsi pocasi. Nezlepsi, takze v jednu vyrazim k ledovci Grey. Cesta stoupa pomerne chranenym udolickem, ale porad prsi. Na jeho konci je Laguna de Vientos (Laguna vetru), u ktery to uz fouka dost slusne. Jdu pomerne pomalu, protoze me boli koleno, Moknu a jsem rad za goretexovy obleceni na sobe, torchu mi proprsi nylonova plastenka pro batoh. Na jedny vyhlidce me vitr shodi i s batohem skoro az k zemi. Asi jsem si mel ten batoh vic nalozit. Postupuju stridave lesama a otevrenejma prostranstvima nad jezerem az k regugiu Grey a cestou nekolikrat fotim obrovsky ledovec, puvodne byl casti Campo del hielo sur, ktery je vic na severu (priblizne poloha Italie), ale ma nekolik stovek kilometru ctverecnich), inu pacificke klima...

Do regugia prichazim dost unavenej, susim se u kamen, davam si Austral a bavim se s jednim fajn Kanadanem. Mezitim prichazi guidove, ktery jsem potkal prvni den a zase kecame. Sli velkej okruh a vsichni jsou uplne durch. Pry uz se da projit, ale Conaf ho drzi stale oficialne uzavrenej a povoluje vstup pouze skupinam s oficialnima pruvodcema.

K veceru prichazi i Spanele z Huesky, kteri mi tri dny predtim dali bagetu, tak kecame o Spanelsku a o Pyrenejich.

Vecer jeste vyrazim k miradoru, ale vitr s destem mi dovoluji videt ledovec asi tak pul vteriny.