Den 10
V devet mi jede bus do Ushuaie. Na nadrazi potkavam Rebeccu, AFS studentku z Australie, ktera se prave chysta do Torres del Paine. Asi je ten svet fakt dost malej. Nasedam do autobusu a za chvili uz jsem bez signalu v nekonecnejch patagonskejch pampach, vsude okolo jenom ovce. Dokonce dostavam i snidani a kafe. Po ctyrech hodinach prijizdime do Punta Delgada, kde je trejekt pres nejuzsi misto Magallanese - Primera angostura. Trva to nejakych dvacet minut, ale plavat bych to teda nechtel, ta voda vypada fakt ledova, do toho fouka silnej vitr. Na Ohnovy zemi pokracujeme po sterkovy zemi, asfalt dosel. Vsude okolo rovinka, obcas nejakej kopecek, spousta ovci. Dost mi to pripomina Hardangerviddu. Pak se mi zacaka okynku bahnem a uz nevidim nic. Projizdime chilsky hranice, pak argentinsky, vzdycky aspon pulhodinovy cekani a vyplnovani formularu. Pak konecne dostavam stempl "entrada", ktery mi plati na tri mesice, uplne by stacil tejden a polovicni cekani a taky nejakej paper, ktery pry nesmim ztratit. Na argentinsky strane pokracujeme po asfaltu az do Rio Grande, kde prestupuju do mensiho busiku. Seznamuju se tam s Julii, fajn Australankou, ktera je prave na ceste okolo sveta a miri na Antarktidu. To bych si dal docela libit... Hlady nevidim, tak si na prvni zastavce kupuju masovou empanadu. No nic moc, chilsky sou lepsi. Cestou na jih je krajina porad vic a vic zvlnena a pribyva neco snehu. U Ushuaie uz to jsou regulerni hory.
Nechavam se vysadit u prvniho hostelu a pak pokracuju pesky hledajic ten nejlevnejsi. Nakonec za 40 ARG pesos se snidani. A to je pry Argentina levna destinace.... U jednoho hostelu taky potkavam Belgicanku Valerii, tak se dohadujeme na veceri. Hodim si veci do hostelu, pujcim si pruvodce na prostudovani a jdu do hostelu Valerie.
Jdeme do restaurace na bife chorizo, coz je to nejlepsi jidlo na svete, neboli obrovskej kus peceny kravy. K tomu hranolky, Quilmes a jako predkrm chleba s pevrem (pozn. red.: pomazanka z rajcat, cibule a chili). Kecame o zivote, o cestovani a taky vo lezeni v Belgii. Zvu ji nekdy na cesky pisky. Asi bych mel ty pisky zacit fakt drtit, aspon podle poctu lidi, ktery uz jsem k nam pozval na lezeni....
Po veceri si chci jit brzo lehnout, abych mohl zejtra vyrazit rano na trek. To se nepodari, dva Berlinaci z myho pokoje me vytahnou na tah. Nabizeji mi vodku, levnejsi nez pit venku. Pry s kolou. Rikam solo. "Ahhh, tsechische Republik," rikaji. Nejdriv jdeme do irsky hospody, kde je spousta turistu, ale jinak fajn. Jedna irska backpackerka nas zve na kolu s vodkou. Potkavam se tam s jednou Holandankou, ktera mi hned zacne rikat, jak je Ceska Republika super zeme, ze se ji hrozne libilo Brno a romsky komunity. Nejdriv mluvi anglicky, pak prejde do spanelstiny, pry rok studovala v Madridu, cimz si u mne docela splhne, a dal pokracuje o tom, jak je Bratislava super mesto a ta romska historie, tak.... Radim ji, at jede do Kosic. Rika, ze tam jeste nebyla.
Hospoda uz skoro zavira, Michael jeste krade z lednice piva. "Musis byt jako Nemec," rika "nenapadny, rychly a slusny," a schovava si pod mikinu tri Guinesse. Pijeme je na ulici, v Chile bych do toho asi nesel. Jdeme pred diskoteku, tam nam davaji vstupenky zdarma. Vchazime a vevnitr je docela fajn prostredi. I dokonce nejaky mistni lidi, jenom jednomu Chilanovi se nelibi kdyz mu zacnu tancovat s jeho pritelkyni, tak toho radsi necham.
Kdyz potom jdu v pet rano po ulici, je svetlo, nad kanalem Beagle se objevuje slunce...
V devet mi jede bus do Ushuaie. Na nadrazi potkavam Rebeccu, AFS studentku z Australie, ktera se prave chysta do Torres del Paine. Asi je ten svet fakt dost malej. Nasedam do autobusu a za chvili uz jsem bez signalu v nekonecnejch patagonskejch pampach, vsude okolo jenom ovce. Dokonce dostavam i snidani a kafe. Po ctyrech hodinach prijizdime do Punta Delgada, kde je trejekt pres nejuzsi misto Magallanese - Primera angostura. Trva to nejakych dvacet minut, ale plavat bych to teda nechtel, ta voda vypada fakt ledova, do toho fouka silnej vitr. Na Ohnovy zemi pokracujeme po sterkovy zemi, asfalt dosel. Vsude okolo rovinka, obcas nejakej kopecek, spousta ovci. Dost mi to pripomina Hardangerviddu. Pak se mi zacaka okynku bahnem a uz nevidim nic. Projizdime chilsky hranice, pak argentinsky, vzdycky aspon pulhodinovy cekani a vyplnovani formularu. Pak konecne dostavam stempl "entrada", ktery mi plati na tri mesice, uplne by stacil tejden a polovicni cekani a taky nejakej paper, ktery pry nesmim ztratit. Na argentinsky strane pokracujeme po asfaltu az do Rio Grande, kde prestupuju do mensiho busiku. Seznamuju se tam s Julii, fajn Australankou, ktera je prave na ceste okolo sveta a miri na Antarktidu. To bych si dal docela libit... Hlady nevidim, tak si na prvni zastavce kupuju masovou empanadu. No nic moc, chilsky sou lepsi. Cestou na jih je krajina porad vic a vic zvlnena a pribyva neco snehu. U Ushuaie uz to jsou regulerni hory.
Nechavam se vysadit u prvniho hostelu a pak pokracuju pesky hledajic ten nejlevnejsi. Nakonec za 40 ARG pesos se snidani. A to je pry Argentina levna destinace.... U jednoho hostelu taky potkavam Belgicanku Valerii, tak se dohadujeme na veceri. Hodim si veci do hostelu, pujcim si pruvodce na prostudovani a jdu do hostelu Valerie.
Jdeme do restaurace na bife chorizo, coz je to nejlepsi jidlo na svete, neboli obrovskej kus peceny kravy. K tomu hranolky, Quilmes a jako predkrm chleba s pevrem (pozn. red.: pomazanka z rajcat, cibule a chili). Kecame o zivote, o cestovani a taky vo lezeni v Belgii. Zvu ji nekdy na cesky pisky. Asi bych mel ty pisky zacit fakt drtit, aspon podle poctu lidi, ktery uz jsem k nam pozval na lezeni....
Po veceri si chci jit brzo lehnout, abych mohl zejtra vyrazit rano na trek. To se nepodari, dva Berlinaci z myho pokoje me vytahnou na tah. Nabizeji mi vodku, levnejsi nez pit venku. Pry s kolou. Rikam solo. "Ahhh, tsechische Republik," rikaji. Nejdriv jdeme do irsky hospody, kde je spousta turistu, ale jinak fajn. Jedna irska backpackerka nas zve na kolu s vodkou. Potkavam se tam s jednou Holandankou, ktera mi hned zacne rikat, jak je Ceska Republika super zeme, ze se ji hrozne libilo Brno a romsky komunity. Nejdriv mluvi anglicky, pak prejde do spanelstiny, pry rok studovala v Madridu, cimz si u mne docela splhne, a dal pokracuje o tom, jak je Bratislava super mesto a ta romska historie, tak.... Radim ji, at jede do Kosic. Rika, ze tam jeste nebyla.
Hospoda uz skoro zavira, Michael jeste krade z lednice piva. "Musis byt jako Nemec," rika "nenapadny, rychly a slusny," a schovava si pod mikinu tri Guinesse. Pijeme je na ulici, v Chile bych do toho asi nesel. Jdeme pred diskoteku, tam nam davaji vstupenky zdarma. Vchazime a vevnitr je docela fajn prostredi. I dokonce nejaky mistni lidi, jenom jednomu Chilanovi se nelibi kdyz mu zacnu tancovat s jeho pritelkyni, tak toho radsi necham.
Kdyz potom jdu v pet rano po ulici, je svetlo, nad kanalem Beagle se objevuje slunce...
No hay comentarios.:
Publicar un comentario