Lost in Madrid

Madrid

Ráno sem se musel probudit už v devět, abych zavolal do kanceláře AFS, že mám neplánovanej stopover v Madridu. Volal sem už v noci, ale na dvacetičtyřohdinový emergency lince byl záznamník, tak sem to nechal plavat. Moc se mi do ničeho nechtělo a měl sem nutkání zůstat celej den na pokoji a nic nedělat. Trochu semsi vzpomněl na Ztraceno v překladu… Nakonec sem se ale dokopal na snídani a po míchaných vajíčkách a silným presu sem se přece jenom cejtil líp. Na chodbě sem potkal Pepu, která jela na letiště zkusit si přebookovat let s LANChile, ale sama moc nevěřila, že se jí to povede.
Kolem jedenáctý sem se vypravil metrem do Madridu. Od rána mi chodily esersky od rodiny jedna za druhou, ale po dvou mě přestalo bavit odpovídat, tak sem si radši vypnul mobil. Neměl sem moc náladu a hrozně mě štval, že trčím v Madridu. Chvíli sem chodil po městě a díval se v El corte inglés, co bych si koupil za peníze Iberie. Do Prada se mi nechtělo, takže sem se podíval jenom k Palacio Rela (takový madridský Hradčany, jenomže ne nad Vlatavou), do zahrad kolem a do katedrály Nuestry Senory de la Almudena. Vevnitř mi přišla eště větší než ta Canterbury, ale zato je o dost mladší.
Nechtělo se mi vracet na voběd, protože to bylo daleko a protože Iberia byla celkem velkorysá, tkaže sem si dal kafe ve Starbucks. Docela mi to pomohlo, mobil sem nechal vypnutej a začal si vychutnávat, že sem aspoň v Madridu a že zejtra už snad budu v Santiagu. Řekl sem si, že konečně přestanu srabácky mluvit anglicky a budu mluvit jenom španělsky. Nálada se pomalu vracela, eště jednou sem prošel oba dva El corte inglés a nakonec si koupil docela hezký swatchky. Po pátý sem se eště vypravil směrem k Pradu. Budovy i ulice sou v Madridu o dost větší než sem zatím v jakým městě viděl. Ale na druhou stranu je v ulicích dost stromů, takže to ani nepůsobí až tak strašně. Určitě sem uploadnu nějaký fotky.
Po pátý sem se začal vracet do hotelu. Večer byl celkem teplej (jako celej den – tak patnáct) a vůbec, cihlový sídliště mají taky něco do sebe. Jenom sem měl trochu problémy najít zase svůj hotel ale i to nakonec dopadlo dobře. Tak snad už za nějakých šest hodin budu opravdu sedět v letadle do Santiaga…