Nuestra casa

Dost lidí se mě ptá, jak vlastně bydlím, tak pro začátek sem dávám pár fotek našeho domu...




Upřímně řečeno, když jsem odjížděl, ani zdaleka jsem si nemyslel, že budu žít v domě jako z Marquézových románů. O kreolský architektuře (kterou je náš dům silně inspirovaný) jsem si jednou dost dlouho povídal s Coquem, tak se to tady budu snažit aspoň trochu zreprodukovat...
Dům má v podstatě křížový půdorys, aby v něm bylo více světla. V Karibiku se často používá naopak půdorys čtvercový s patiem uprostřed, aby byl více stinný. Tady v podstatě patio jakoby tvoří jižní křídlo, protože tady není tolik horko. Střed domu tvoří living s kuchyní, který je stejně vysoký jako široký (asi čtyři metry), aby se zachovaly původní proporce. Je tak vysoký, protože okna nahoře fungují jako klimatizace - vzduch stoupá nahoru ke stropu a pak je odfouknutý průvanem, který se vytváří mezi okny na sever a jih (převažující větry). Na obou stranách livingu byly původně terasy, dneska je z jedný můj pokoj a zůstala jenom jedna na sever. Terasy mají takový sklon střechy, aby v létě vytvářely stín a v zimě (když je slunce na severní polokouli a tady tudíž níž) pouštěly světlo do livingu.
Ve východním křídle má pokoj a koupelnu Abuela, v jižním má totéž Jo a v západním je pokoj mama a papa a velká koupelna, kterou se prochází do patia. Jorge s Paulem mají pokoje v patrech.
Coqueho a Betty plány ještě zahrnují jídelnu a prodloužení západního křídla, ale s tím se zatím ještě nezačalo.... O zahradě a vnitřním zařízení snad zase někdy jindy....



Stěna patia, ve kterém je stín na sušení prádla.... ne, nezbláznil jsem se.... to jenom ozónová díra... kdyby se sušilo prádlo na slunci a nebylo obrácený na ruby, tak se dost rychle vyšisuje....







Okno do pokoje mama y papa





Jižní terasa s mým pokojem