Jedno odpoledne jsme z Maintencilla jeli na výlet do Valparaiso a Vini del Mar. Když jsme stáli ve špinavým přístavu a za náma projížděl jeden kamion za druhým, ta jsem si říkal, že jestli tohle je ta „perla jižního Pacifiku“, tak jsem se vydal mimo Evropu naposled. Ale stačilo vyjet ascenosrem (doslova výtahem) na jeden z cerros na kterých se rozkládá většina Valparaisa a připadal jsem si jako v jiným světě. Nevím, jestli jsem už viděl nějaké hezčí a zábavnější město. Uličky stoupají, klesají, každý dům má jinou barvu, jeden je celý z vlnitého plechu, druhý dřevěný, zdi jsou pomalovaný různými obrázky… Na jednom místě jsme přišli k ulici, která neměla kolem jednoho celýho bloku dlažbu a místo ní tam rostly kytky.
Valparaiso má sice pověst jednoho z nejnebezpečnějších míst v Chile, ale mě prostě uchvátilo. Betty říkala, že Coquemu se to taky hrozně líbí a že si sem určtě co nejdřív uděláme nějaký výlet, tak už se hrozně těším.
Zato Viňa del Mar mě dost zklamala. Na to, jak jí Chilani milují, tam v podstatě vůbec nic není… Viňa si udržuje image subtropického letoviska, ale kromě pláže a hotelů (některé z nich projektoval Coque) nenabízí vůbec nic… Teda vlastně jo, bary, diskotéky… No, prostě Valparaiso se mi líbilo víc…
2 comentarios:
Teda ty pomalovaný baráky musí být něco, kdy budeš mít ten výlet, udělej ještě pár fotek, docela se těším. To je zpestření. :)
Je to úplně super město... Jinak fotek mám spoustu, ale jejich uploadování trvá strašně dlouho, tak buď to nechám na dlouhé zimní večery anebo až domů :-) Jinak v květnu jedeme na čtyři dny do resortu kousek od Vini, takže si zase uděláme výlet do Valparaisa, už se těším :-)
Publicar un comentario